Tento týden jsem měla velmi speciální sen. Navštívila jsem léčebný dům. Ráno jsem cítila, že celé mé tělo i duše je zrelaxovaná. Cítila jsem klid, harmonii a velkou vděčnost za moudrost mého podvědomí.
Napadlo mě, že bych tam ráda vzala nejen své blízké, ale vás všechny. Dnes vám chci alespoň skrze tyto řádky, to kouzelné místo přiblížit. Prostor, kde můžete odložit své starosti, strachy a načerpat energii. Doplnit svou vybitou baterku a pocítit úžasný klid.
V mém snu jsem najednou stála před skálou. Nebyla to obyčejná skála. Věděla jsem, že nahoře je místo tajemné a kouzelné kam se musím vydat. Šla jsem po schodišti nahoru. Krok za krokem. Místo mi trošku připomínalo jedno magické místo na Srí Lance.
Vyšla jsem nahoru. A viděla překrásný bílý dům. Cesta k němu vedla podél malých léčebných jezírek. Nebyly to obyčejné jezírka. Každé bylo v nějaké barvě. Věděla jsem, že abych mohla dojít k domu, musím projít lázní.
Nejprve jsem odložila noční košili a vstoupila do krásně hřejivé vody prvního jezírka v barvě červené. Cítila jsem, jak se mým tělem rozlévá překrásný hřejivý pocit, jak se probouzí životní energie a síla. Potřebovala jsem se ponořit i s hlavou.
Vyšla jsem z jezírka a vstoupila do dalšího v barvě oranžové. Všechny strachy, obavy a pochybnosti se najednou začaly z mého těla a mysli uvolňovat. Jakákoli nedůvěra byla najednou pryč. Cítila jsem, jak mi voda přináší radost, optimismus a důvěru, že všechno je v pořádku přesně tak jak je.
Moje cesta pokračovala přes žlutou vodu. Opět ponoření, které mi přineslo uklidnění všech emocí, které se za poslední měsíce v mém životě objevily. Ale nejen to. Všechny mé orgány, zejména trávící trakt zažíval léčivý proces.
Čekalo mě další jezírko v barvě zelené. S důvěrou, klidem jsem se ponořila do jezírka. Celá má nervová soustava dostala tolik potřebný balzám. Klid, rovnováha a naděje doslova protekla celým mým tělem a já cítila regeneraci a načerpání nových sil. Najednou jsem věděla, že všechny vztahy jsou přesně takové jaké jsou v pořádku.
Modré jezírko mě doslova zvalo k další koupeli. Uklidnění, uvolnění a čištění všech komunikačních cest. “Špatná” slova ze mě doslova odplouvají. Čištění však probíhalo na hlubší úrovni. I to co říkají ostatní je naprosto v pořádku. Záleží totiž jen na mé interpretaci a přiřazení významu. Opět pocit, že je vše, jak má být.
Další koupel v barvě indigo. Jak kdybych se potopila do vody všech oceánů a moří. Uklidnění všech bouří, které se odehráli a odehrávají v mém životě. Mír v mnoha různých podobách se dotkl všech úrovní mé bytosti.
Čekalo mě už jen poslední jezírko. Pomalu a velmi opatrně jsem vstoupila do poslední fialové barvy. Nad tímto jezírkem se vznášel zvláštní opar. Naprosto mystický, magický okamžik. Krok za krokem jsem vešla do krásně hřejivé vody. Ocitla jsem se ve zvláštním stavu propojení s celým vesmírem, světem, všemi lidmi, zvířaty, oceány i horami. Pocit jednoty a splynutí byl tak silný, že jsem chvílemi měla pocit, že mé tělo už není ničím a zároveň je vším.
Když jsem po nějakém čase vyšla z jezírka, ocitla jsem se na schodišti do léčivého domu. Vešla jsem dovnitř. Stála jsem v hale s vysokým stropem. Shora svítilo sluníčko. Cítila jsem, jak prohřívá celé mé tělo. Jak kdybych měla možnost na chvíli vstoupit do nebe.
Fascinovaně jsem stála uprostřed haly a vnímala, jak kolem mě se začínají dít změny. Jak kdybych se ocitla v ráji. Viděla jsem nádhernou rajskou zahradu plnou květin, omamné vůně, kterou jsem intenzivně vdechovala a vnímala i přítomnost mě blízkých lidí. Setkala jsem se i s mým milovaným psem. Ležela s ním v trávě a mazlila se. Cítila naprostý klid a harmonii.
Pak najednou všechno zmizelo a já stála znovu v hale a všimla si dveří.
Postupně jsem vstoupila do místností, které byly označeny nápisy – tělo, duše, vztahy a poslání a odnesla jsem si několik rad.
Tady jsem je pro vás sepsala:
Když jsem potom vyšla ven, jezírka byly pryč a já před sebou viděla velkou bránu. Když jsem touto bránou prošla, vrátila jsem se do své postele.
S vděčností jsem otevřela oči a začala další svůj nejlepší den.
Dáša