POZVÁNKA K DOBRU

Žijeme ve velmi zajímavé době. V době, kdy se u mnohých z nás objevil strach. V době, kdy se u mnohých z nás objevil vztek a mnoho dalších emocí. V době, kdy často posuzujeme a hodnotíme. V době, kdy mlčky posloucháme, přihlížíme a nevíme. V době, kdy možná ztrácíme důvěru, vzdalujeme se jeden druhému. Společnost se rozděluje.

Dnes nás všechny chci pozvat k tomu, abychom se do této hry nenechali vtáhnout. Ať už máme názor na současnou situaci jakýkoliv. Zastavme se. Přestaňme posuzovat a hodnotit druhé lidi. Uvěřme tomu, že každý z nás v danou chvíli děláme nejvíc co umíme. Najděme v sobě dobro. Otevřme své srdce. 

Možná máme jasno v některých věcech a přesně víme, ale co když ten, který je na druhé straně, v tom má jasno také.. Co když on taky přesně ví. A co když opravdu věří a třeba má strach o sebe, své blízké. Strach, který ho paralyzuje, zatemňuje jeho mozek a je uložený hluboce v podvědomí.

Co přestat tuto hru hrát? 

Prostě jednoduše najděme v sobě dobro. Mějme pokoru a úctu k sobě navzájem.

Staňme se na chvíli pozorovatelem. Vezměme si potřebný nadhled. Odstupme. Nečtěme chvíli hlavní zprávy, neposlouchejme je a zkusme vnímat co se to tady vlastně děje. A taky co se díky tomu děje uvnitř nás samých. 

Naučme se vnímat vlastní emoce a vědomě s nimi pracovat. Každý den máme mnoho skvělých příležitostí. A věřím, že tomu v následujících dnech nebude jinak.

Pokud cítíme, že je potřeba něco udělat, pak udělejme to, co je v našich silách a co vnímáme, že je potřeba udělat a buďme u toho slušní. Vybírejme si rozhodnutí, které nám přinesou dobro. 

Rozvíjejme empatii vůči sobě i druhým.

Věřme totiž, že s každým člověkem, kterého potkáme, máme něco společného, každý má někoho, kdo ho má rád a taky každý má někoho rád.

Jak můžeme rozvíjet empatii?

1. Obujme si boty někoho jiného. Zkusme žít život jiného člověka. Alespoň si to představme.

2. Mluvme s jinými lidmi. Ideálně s těmi, s kterými máme pocit, že nemáme nic společného. Podporujme svoji zvědavost.

3. Překonejme předsudky a hledejme společné rysy. 

4. Naslouchejme. Často nám druhá strana říká něco jiného než slyšíme.

5. Buďme otevření.

6. Zastavme hodnocení, posuzování. 

7. Směřujme svou pozornost k přítomnosti.

8. Věnujme se dobrovolnictví.

9. Nabídněme pomoc.

10. Pěstujme empatii i vůči sobě. 

Na závěr si dovolím uvést citát Budhy. “Dělej dobro a dobro se ti vrátí.”

Věřím totiž, že nakonec dobro a láska zvítězí nad lží a strachem. 

S láskou a úctou

Dáša